Tajuplný „ostrov“

Představte si naši Moravu, jako ostrov v moři. Tolik krásného pobřeží po celé délce hranic! Poloostrov Krym je jen o něco málo větší (26.860 km2), ale členitější a s pevninou (Ukrajina) je spojen jen 8 km širokou Perekopskou šíjí. S Ruskem navíc od r. 2018 nejdelším mostem v Evropě (19 km).
Poloostrov je omýván Černým a ze severovýchodu také Azovským mořem.
Většina území Krymu má mírné teplé podnebí s nízkým množstvím srážek, jižní část poloostrova podél pobřeží má mnohem vlhčí subtropické klima.
Díky rozmanitosti přírodního prostředí působí Krym jako zmenšenina zeměkoule, na jeho území jsou zastoupeny téměř všechny přírodní krásy světa.


Převažuje zde nížinatý povrch, jen na jihu Krymské hory (1.545 m), převážně zalesněné.
Jižní pobřeží je skalnaté, s většinou oblázkovými plážemi. Více pláží najdeme na východním pobřeží, ty jsou písečné a táhnou se až k severní straně poloostrova.
Azovské moře na severovýchodě je nejmělčejší moře na světě, maximální hloubka je jen asi 15 m. Pláže jsou zde písčité a je tu poměrně větrno …

Vzdálenost od nejsevernější bodu k jižnímu je 200 km, od západu k východu 325 km.
Hlavním městem, s letištěm, je Simferopol (Сiмферополь), přestože mnohem známější je letovisko Jalta, ale hlavně „Město hrdina“, přístav Sevastopol se zvláštním samosprávným statusem.

Na Krymu žije asi 2,5 mil. obyvatel (na Moravě 3,1). Sevastopol (340 tisíc), Simferopol (337 tisíc), Kerč (148 tisíc), Jevpatorija (107 tis.), Jalta (79 tisíc), Feodosija (71 tisíc), Džankoj (38 tisíc), Krasnoperekopsk (30 tisíc), Alušta (29 tisíc), Bachčisaraj (26 tisíc), Saki (25 tisíc).

Používaný tatarský název poloostrova pochází údajně ze 13. století, v době Ruského Impéria se až do 20. let dvacátého století Krym nazýval „Tavrida“.
V Jaltě rozhodovali koncem 2. světové války Stalin, Churchill a Roosevelt o osudu světa, Jalta 2020 je na spadnutí … (RF, Čína, USA)

Védický festival „Kololieť“ v září 2020